První sních
Vždy si vzpomenu na písničku Sneží,sněží, mráz kolem běží. Zima je kočičce hřbet se ji ježí. Fouká,fouká, bílá je louka.Zima je pejskovi ke kamnům kouká.
Ano ihned po otevření domovních dveří běží pár koček schovat se domů. Nějaký jsou u kotle pěkně v teplu jiné snad v seně.Beru si pořádnou čepici, rukavice a gumáky a spolu s rotvajlerkou Bony vyrážíme ke koním.Bony se sních líbí běhá jak střelená a v běhu nabírá sních do tlamy.Válí se, za což ji chválím, protože aspoň tak očistí kožich od včerejšího nánosu bahna a bude čistá.
Koně mě ani moc nevítají jako by byli ještě rozmrzelí že začalo sněžit. Napít se vody jich moc nepřišlo. Vyrážím za druhým stádem . Napít se přišel i letošní hřebeček Portos, ale jak mě vidí tak znejistí. Udělám pár kroků a mile na něj mluvím...nepomáhá to a Portos rychle mizí. No nedivím se mu. Strašáka v čepici ještě nepotkal.Bony uhnaná se přišla napít. Ale kříží cestu Chrpě a ta ji vyhání za hranici ohradníku.
Cestou zpátky potkávám stopy od lyží. Ty tam nebyli když jsem šla za koňmi. Nojo nadšenci si nenechají ujít první sních.
