Svědivá záležitost (2)
Svědivá záležitost (2)
I když nadpis Vás může mást, článek je pokračováním minulého. S tím rozdílem, že se budeme více věnovat fenoménu Letního ekzému= letní vyrážky. A je pravděpodobné, že se v některých slovech budu i trochu opakovat. Ale je to záměrné, aby si čtenáři uvědomili důležitost některých sdělení. Proč tedy stále více a více koní onemocnění touto „ nepříjemností“? Majitelé postižených koní hledají informace o nemoci, ale především o úspěšném léčení, veterináři jsou bezradní při léčbě a často se při aplikaci léků velmi liší. Mohu je v podstatě uklidnit konstatováním, že při propuknutí onemocnění s tím nikdo už nic nenadělá. Ani výzkumník, ani veterinář ani majitel koně. Snad (?) jen určitá prevence je možná. Ale o tom až dále.
Faktem je, a už jsem o tom minule psal, že se jedná a onemocnění nenakažlivé alergického původu. Letní vyrážka (ekzém) je známa po celém světě jako velmi nepříjemné onemocnění s kožními změnami pod různými jmény.Ať už v Austrálii pod jménem ITCH, tak v Japonku jako DHOBIE ITCH nebo jinde jako SWEET ITCH.Je známo, že jí trpí po celém světě asi 2%koní. Výjimkou je islandský pony s průměrem onemocnění cca 43% koní. Jak jsem minule psal, jde o hypersenzibilaci imunitního systému. Ve světě je uváděn jako jeden z hlavních původců hmyz rodu Culicoides (komáři). Může mít ovšem i jiné příčiny (startéry). Onemocnění nejčastěji probíhá v období od března do října podle počasí.O příznacích a rozšíření na těle jsem si psali posledně.
Teď si napíšeme něco o prevenci – pokud je alespoň trochu možná a příště zhruba třicet způsobů, jak si alespoň trochu pomoci.
Pokud si pořizujeme novou stáj nebo dokonce stavíme, mělo by to být cca 10km od vody nebo jiných podmáčených území nebo území s vysokou spodní vodou. A to se týká nejen vlastních stájí, ale i výběhů a pastvin. Z praxe víme, že ze stávajících už stojících zařízení splňuje tuto podmínku bohužel zhruba 30%. Takže se touto radou mohou řídit pouze nová zařízení pro koně.
Další důležitou prevencí je to, co stále opakujeme. Udržovat stájovou hygienu na nejvyšší možné úrovni. Časté sbírání trusu ve stáji i na pastvině, čisté boxy a podestýlku. A tady je jedna malá výjimka. Pavučiny nesmýčit často, protože pavouci jsou zdatní bojovníci proti létavcům nejrůznějšího druhu. Co se hnoje týče, je třeba ho skladovat dále od stáje a pravidelně odvážet.
Zamračeno, změna počasí, ale také soumrak a svítání jsou další faktory, při kterých komáři a mušky aktivují svou činnost. A postižení koně jsou také nejvíce obtěžování při východu a západu slunce. Pravda je, že v nadmořské výšce na 2000m.n.m. komáři nepřežívají. Bohužel tak vysoko nejsme.
O další prevenci jsme mluvili i v jiných kapitolách. Chyby v krmení jsou faktorem, který může letní ekzém nastartovat. Nadměrné krmení bílkovinami je jedna z příčin, které společně s nadměrným přísunem vitamínů a minerálií vedou k porušování výměny látkové (metabolismu), zvýšené acidose (překyselení) organismu a k onemocnění nejen letním ekzémem. Ale je to rovněž startér. Stejně tak působí i pastva na porostu převážně motýlokvětými rostlinami. Zase tedy nadměrný příjem bílkovin. Atavismus koně se projevuje zde (jako u zvířete původně stepního) v konzervativně dobrém zpracování relativně tvrdého porostu. Víme také dobře z praxe, že tzv. koňské seno je většinou usušený přezrálý porost.Proto musíme vědět co koni krmíme a dávku optimalizovat přímo na živiny.
K tomu všemu je zde velký vliv domestikace s cíleného chovu koní. To se samozřejmě týká i kůže, která je nejen slabší, ale také citlivější než u primitivních plemen. Zajímavé jsou studie, že častěji trpí ekzémem koně, kteří se v práci málo a pomalu potí.
Další studie ukazují, že startérem onemocnění může být stres a celkové nepohodlí koně. To může společně s výše uvedenými příčinami být vysvětlením pro to, že onemocní ekzémem i kůň ve stáří 15-ti let. Prostě se právě v tuto chvíli setkal s některým ze startérů.Geneticky byl ale už zatížen a do té doby organismus neměl potřebu alergicky reagovat. Nutno ještě připomenout, že se ekzém může vyskytnout jako sekundární reakce při onemocnění jater nebo ledvin.
V každém případě je kůň s letním ekzémem velmi náročný nejen na ošetřování, ale především pracovně a samozřejmě finančně. A to nepočítám silný zásah do psychiky koně, ale především majitele nebo chovatele.
Proto začínající chovatelé varuji před nákupy koní v zimě, kdy příznaky letního ekzému jsou podstatně menší a částečně zastřeny i zimní srstí.
Teď to bylo spíše o prevenci. Příště o léčbě více nebo méně úspěšné.
MVDr. Pavel Sedláček