Tajemství chlupových vírů
Tajemství chlupových vírů
Už Arabové a Berbeři rozeznávali na koňském těle 40 různých chlupových vírů. Dvanáct z nich označovalo všechny vlastnosti, šest dobré, šest špatné. Schoupé usoudil, že víry jsou individuální znak a navrhl jejich použití při identifikaci koní. Duerste zjistil, že obyčejné a nejčastější pohyby koně se zobrazují ve formách chlupových vírů a z toho také můžeme usoudit pohyb koně. Víme, že chlupové víry opravdu vznikají různosměrným tahem podkožních svalů a jejich tlakem na určitých místech. Co však znamenají?Pojďme se na to podívat podrobněji.
Obecně můžeme víry rozdělit podle tvaru na následující typy:
Jednoduchý - sbíhavý, rozbíhavý
Brkový - - připomíná pero začínající jednoduchým vírem
Křivolaký - je vlastně brkový vír, který není přímočarý
Nejasný - pokud bodový střed víru není jasně patrný
Spirálovitý - pokud se chlupy točí spirálovitě
Podle tvaru a uložení vírů můžeme odhadnout vady koně, povahu i zdraví.
Hlava
Čelní vír - Člení vír můžeme nalézt většinou, pokud má kůň střední pohyb uší, střední chuť ke žraní a také střední chvění pysků, ve výši spojnice vnitřních koutků očí. Jeho posunutí vzhůru značí koně s pohyblivějšíma ušima nebo málo pohyblivými pysky. Většinou jde o koně s živějším temperamentem a to jak v dobrém tak i ve špatném slova smyslu. Nositel takovéhoto víru tedy může být jak bystrý tak i nervózní. Posunutí směrem k hubě naopak prozrazuje převládání pohybu huby a nedostatek pohybu uší. Kůň tedy může být žravý, málo temperamentní nebo velmi hravý s udidlem. Postranní umístění víru znamená funkční převahu orgánu ve směru přemístění. Důvody můžou být různé, například nesouměrný pohyb uší. Kromě těchto tří typů se mohou vyskytovat abnormální víry. Tyto vznikají například na spodní čelisti a jsou způsobeny například silou žvýkacích svalů nebo zvedačem spodního pysku.
Krk
Na krku můžeme nalézt hlavně takzvané párové víry. U těchto vírů je důležité sledovat symetrii vůči sobě, neboť asymetrické umístění znamená potíže s pravidelností mechaniky pohybu. Pokud hledáte dobrého parkurového koně, zaměřte se na horní třetinu krku. Nositel tohoto znaku bývá dobrý skokan a nemá potíže s přilnutím. Naopak stejný vír v dolní třetině krku je znamením špatného přilnutí a sebrání koně.
Šíjový vír - je tvořen dvojicí vírů vznikajících tahem na obou zevních koncích hřebenu zadní části hlavy koně. Vyskytuje se při častém kývavém pohybu hlavy.
Vír hřbetního oblouku - vzniká působením svalů splenius a trapesus a poukazuje na časté obraty hlavy. Objevuje se až při používání koní v práci pod sedlem nebo v zápřeží.
Římský meč - nachází se na hranici kápového svalu v krčních svalech částech svalu týlového a svalu splenius. Pokud je kůň na jednu ruku lépe přiježděn, vzniká římský meč tahem hrdelního oblouku na opačné straně krku.
Hrdelní vír - tlakový vír na hrdelním oblouku. Spodní vír hrdelního oblouku mívá souvislost buď s uzděním nebo nošením krku ve vyvážené poloze a můžeme ho nalézt ve spodní třetině hrdelního oblouku. Pomocí tlakového víru, který vzniká silnějším napnutím zdvihače hlavy a následným ohnutím hlavy a krku můžeme odhalit například klkání. Takovýto vír má zpravidla tvar kříže... U koní nosících hlavu vysoko (tzv. hvězdáři), nebo u koní s jelením krkem zase vzniká na spodní části krku tahový vír.
Trup
Chlupové víry na trupu koně navazují na krční víry a jsou významné pro určení chodu předních končetin.
Ramenní víry - prozrazují velikost zvednutí ramenního kloubu a délku vykročení přední nohy. Při dobré a pravidelné akci předních nohou jsou víry větší, jasné a ostře ohraničené. Naopak malé, ale normálně utvářené znaky znamenají drobný krok a klus, dlouhé a souměrné obrazce zase prozrazují prostorný krok svého nositele. Na základě velikosti, umístění a souměrnosti znaků na obou stranách prsou můžeme říci, zda je krok obou končetin stejný.
Loketní vír - existence loketního víru prozrazuje nepravidelnost pohybu, neboť jeho tvorba znamená překážku ve volném vykročení. Tato nepravidelnost však nemusí být při posuzování koně patrná.
Slabiny - víry ve slabinách jsou podkladem pro určení síly a pohybu zadních končetin i pro druh pohybu, protože silný tah v kroku i v prostorném a dlouhém cvalovém skoku zapříčiňuje stejnou výšku položení okrajového „peří“. Jeho výška, čímž myslíme vystoupení přes hrboly kyčelní kosti, poukazuje na výraznou schopnost pohybu zadní nohy a čím výše tento klas vystupuje směrem ke kříži, tím má zvíře lepší a lehčí pohyb. Chlupový vír ve slabinách by neměl být obvodově omezen, naopak, čím neznatelněji přechází do okolní srsti, tím je pohyb zadní končetiny k celkové mechanice příznivější. Důležité je, aby vír začínal již v samé slabině a dosahoval nejméně do výše kyčelního hrbolu. Jiné formy poukazují na nevhodnou stavbu, která se může týkat délkových poměrů, vytáčení kolenního kloubu při pohybu končetiny… Zajímavé jistě je, že již v 16. stol. se pomocí vírů ve slabinách usuzovalo na mechaniku pohybu zadních končetin při výcviku koní ve vysoké škole. Další vír můžeme najít na zevní části vnějšího šikmého břišního svalu. Táhne se až k pupku a přímo souvisí s akcí zadních nohou. Vzniká při silnějším sevření kolenního a hlezenního kloubu a značí koně, kteří rádi cválají nebo koně s kohoutím krokem.