Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tělesné teplo-termoregulace.

23. 7. 2007

Tělesné teplo a termoregulace.

Tělesné funkce jsou závislé na tělesné teplotě. Zvýšená teplota reakce zrychluje, snížení zpomaluje. Koně mají vyvinuté funkční systémy, které udržují relativně stálou teplotu bez ohledu na teplotu vnějšího prostředí. Koně jsou označováni jako HOMOITERMNÍ neboli stálotepelní živočichové.

 

Tělesná teplota

Hřebec 37,6°C průměr      rozpětí 37,2-38,1

Klisna  37,8°C průměr      rozpětí 37,3-38,2

Hříbě    37,5 až 38,9 °C

 

Průměrné teploty byly měřeny v rektu u odpočívajících zvířat.

Teplotu ovlivňuje – pohybová aktivita, denní doba, teplota prostředí, trávení a přijímání tekutin.

 

Teplotní gradienty

Části těla se liší teplotou, což je dáno metabolickou úrovní, průtokem krve a vzdáleností od povrchu těla. Př: játra a mozek mají vyšší teplotu než krev (jsou krví ochlazovány). Teplota jádra je vyšší než teplota končetin a rektální teplota. Rektální teplota představuje stálý teplotní stav, protože její kolísání je velmi pomalé.

 

Reakce na teplo.

Krev-distributor tepla, které přenáší z tělesného jádra až na povrch těla (kůže). Tím dochází k výdeji tepla. Množství krve přitékajícího do kůže řídí SYMPATICKÁ VAZOKONSTRIK -ČNÍ NERVOVÁ VLÁKNA. Jejich aktivací se zúží krevní cévy a omezí průtok krve a tím uchová teplo – KONSTRIKCE.

Pokles napětí vede k DILATACI cév (zvětší se průtok krve). Stimulem pro KONSTRIKCI A DILATACI je teplota krve protékající mozkem. Teromsenzitivní buňky v předním hypotalamu odpovídají na přehřátí a aktivují fyziologické funkce k výdeji tepla. Při ochlazení hypotalamu jiné termosenzitivní buňky a tím dojde ke zvýšené produkci tepla.

 

Ztráta tepla evaporací (odpařováním).

-odpaření vody= ochlazení

a) nepozorovatelná – z povrchu těla, vydechováním

b) pozorovatelné – pocením =je u koně největší

 

Reakce na chlad.

Za nadměrného ochlazení je buď teplo zadržováno, nebo vytvářeno v takovém množství, aby se kompenzovali jeho ztráty. Zvyšování tepla k udržení stálé teploty může vést až k svalovému třesu a tak se přeměňuje 75% energie na teplo.

 

Snížení tepelných ztrát. Zvíře se schoulí, napřímí chlupy (piloerekce). Zvětší se hustota srsti, zvýší se podkožní tuk. K úspoře tepla dochází zvláštním uložením hlubokých cév, které zásobují končetiny. Žíly odvádějí krev z chladných končetin a přiléhají k tepnám, které přivádějí krev teplejší. V důsledku tepelného spádu přechází teplo z tepen do žil. Říká se tomu – PROTIPROUDOVÝ SYSTÉM.        

 

Tepelná zátěž

Hypertermie (horečka) –nesouvisí s vnějším prostředím a reakcí na ni.

= Zvýšení teploty tělesného jádra způsobené chorobami (původce je většinou choroboplodný mikroorganismus.).Při horečce je aktivován imunitní mechanismus a zvýšení teploty omezuje rozvoj mikroorganizmů. Při příliš vysoké teplotě může ale dojít k poškození vlastního organizmu koně. Dochází k zvýšení teploty v hypotalamu, při kterém se spouští ochlazovací proces později (termostat na vyšší teplotu). Tělo se třese, protože krev je chladnější. Je omezeno vydávání tepla. Působí léky proti horečce.

 

Úpal –zvýšení tělesné teploty.

Může též vzniknout ztrátou tekutin (tělesných) nebo snížením krevního objemu. Na toto nepůsobí léky pro snižování horečky. Úlevy dosáhnete ochlazením celého těla.

 

Hypotermie (podchlazení)

Snížení teploty tělesného jádra. Může se vyskytnout v anestezii (uspání) protože je potlačena schopnost hypotalamu reagovat na chladnou krev. Nebo se dostaví jako následek dlouhodobého vystavení chladu při nedostatečné funkci mechanismů zajišťujících uchování nebo produkci tepla. Tolerance ke snížení teploty je druhově rozdílná.

 

 

Problematika termoregulace koní.

         Organismus se tepla zbavuje sáláním, vedením, odpařováním vody při dýchání a z povrchu těla pocením. Protože se rychlost chemických reakcí v organismu mění v závislosti na teplotě a vlhkosti prostředí, je pro optimálně fungujícím mechanismus metabolismu nutná relativně stálá tělesná teplota. U homoitermních živočichů (teplokrevných) se proto uplatňuje pro tuto podmínku systém termoregulace.

            Největší produkce tepla vytváří organismus při svalové práci-sportovních výkonu. Pokud teplota prostředí nižší než tělesná teplota je teplo odebíráno prostředím sáláním, vedením, konvencí (proudění) a odpařováním vody.

Množství vyměněného tepla je přímo úměrné rozdílu obou teplot prostředí. Množství teplo, které přichází z hlubokých striktur do pokožky se mění v závislosti na prokrvení. Při vasokonstrikci se výdej tepla zadržuje, vasodilataci (rozšíření) cév se výdej tepla zvyšuje. Většina živočichů  má na povrchu kůže srst nebo ptáci peří, kam se nejdříve teplo odvádí. Když se tato izolační vrstva vzduchu zvětší – naježení srsti, načechrání peří, zmenší se výdej tepla do okolí a tím i tepelné ztráty nebo naopak příjem tepla z prostředí zmenší. „Husí“ kůže u člověka je způsobená piloerekcí, která vzniká stahem mm.Piloerectores navozené chladem a tím se snižuje výdej tepla z organizmu. Důležitý způsob přenosu tepla z těla živočichů ,kteří se potí, je odpařování vody z pokožky, ze sliznic, dutiny ústní a nosní. Tělo koně obsahuje (je složeno) ze 65-75% vody. Ta je přijímána hlavně pitím a krmivem. Vylučována je zase hlavně močením, výkaly, pocením a vydechovaným vzduchem. Deficit vody 8% tj. 20-30 litrů je příčinou zdravotní poruchy. Zrychluje se puls, krev se zahušťuje – čímž se narušuje látková výměna, roste tělesná teplota, kůň se stává apatickým. Proto i během výkonu např. u distančních závodů o přestávce je nutné koně napájet. Je pravdou, že koně při těchto závodech se však odmítají napít. Je proto nutné trénovat i příjem vody (iontových nápojů), tak aby se kůň nedostal do vodního deficitu. Částečně můžeme vodu při neochotě se napojit nahradit podáváním šťavnatého krmiva např. jablek. Odpařením 1gr. Vody, tělo ztácí 0,6 kcal tepla. Při zvýšené sekreci potu závisí míra, kterou se voda odpařuje z těla, na vlhkosti prostředí a proudění vzduchu. Je obecně známo, že ve vlhku (tropy) má člověk pocit velkého horka. To je částečně zapříčiněno snížením odpařování potu. Naopak suché prostředí (poušť) podporuje vyšší pocení a tím i snižování teploty těla. Někteří savci (psi) ztrácejí – vydávají teplo tzv. tachypnoí- zrychleným dýcháním. Je to tzv. povrchové dýchání, kdy se zvyšuje výdej vody z dýchacích cest a tím i výdej tepla. Jak jsme už konstatovali, výdej tepla závisí na teplotě a vlhkosti prostředí. Přibližuje li se teplota prostředí tělesné teplotě, odevzdává se teplo méně sáláním a zvětšuje se odpařováním. Tepelné čití – tedy reakce na teplo a chlad je významným činitelem v procesu termoregulace. Tepelné vjemy jsou přenášeny slabými myelinisovanými vlákny o průměru 2-4 mikrometrů. Vzruchy procházejí laterálním spinothalamickým traktem a radiatiothalamica do postcentrálního závitu. Protože čidla jsou uložena subepiteliálně (podkožně), určuje jejich reakci teplota podkožních tkání. Například při stejné teplotě dřeva a kovu, máme při dotyku těchto materiálů na kůži rozdílný pocit tepla. Kov se nám zdá chladnější a dřevo teplejší. Je to však způsobeno tím, že kov odvádí lépe teplo z kůže rychleji, čímž více ochlazuje podkožní tkáň. Hypothalamická centra, řídící teplotu těla jsou aktivována jednak tedy buňkami uloženými v předním hypotalamu, dále z kožních receptorů. Podle současných poznatku bylo zjištěno, že vzruchy, které aktivují ochranu proti vysokým teplotám, vycházejí především u člověka z hypotalamických buněk citlivých na teplo. Důkazem bylo sledování vztahů mezi okolní teplotou a teplotou uvnitř partii ucha a rektální teplotou, které spolu nekorelovaly. Produkce tepla stoupá, klesne li teplota v hlavě pod určitou prahovou hodnotu (proto studené obklady hlavy). Práh této reakce je však snížen a její intenzita menší při zvýšené teplotě pokožky. Při horečce, kdy jsou termoregulační mechanismy nastaveny na vyšší než fyziologickou tělesnou hodnotu, potom termoreceptory signalizují, že  skutečná teplota je nižší než tato nově nastavená hodnota a aktivují tím mechanismy pro zvýšení teploty. Následkem vasokonstrikce v kůži (snížení výdeje tepla) má nemocný pocit chladu, třese se a tím mobilizuje energetický mechanizmus ke zvýšení produkce tepla (zimnice). Salycinany (acylpiryn)