Výživa a zdraví 3
Výživa a zdraví 3
Posledně jsme si napsali, že se dnes budeme zabývat vztahem mezi výživou a problémy hřbetu. Tak k tomuto tématu. Problémy hřbetu mohou mít různé příčiny.Abychom mohli určit, že se jedná i problémy způsobené výživou, musíme vyloučit ostatní příčiny – orthopedické zapříčiňující kulhání nebo nečistý chod. Tato onemocnění vyloučíme vyšetřením kostí kloubů za pomocí nejrůznějších vyšetřovacích metod včetně rentgenu. Pokud jsou tato vyšetření negativní, může se jednat i o „problematický hřbet“. Jak k tomu dochází? Tlak nebo bolest v břišní dutině vede většinou ke zvýšenému napětí břišních svalů. A protože zvýšené napětí těchto svalů nemá fyziologický tonus (napětí), nemůže se samo uvolnit, pokud problémy v dutině břišní trvají. Do hry vstupuje protihráč = svaly hřbetu, které se jako protipól musí rovněž napnout. Proto koně, kteří mají i podprahové zažívací problémy ztuhnou ve hřbetu, často nenechají na sebe bezproblémově nasednout, zadní nohy ztrácejí aktivitu a koně není možno uvolnit. Často je také zpomaleno vyprazdňování střeva nebo trus je vypuzován křečovitě nebo dokonce se slyšitelným hekáním koně. To je ostatně slyšet vždy pokud není hřbet uvolněn.
Tlusté střevo koně (včetně slepého) zaujímá více než 65% objemu břicha. Tam se také v první řadě tráví v potravě obsažená vláknina a celý proces funguje díky zde přítomným střevním bakteriím a dalším mikroorganismům. V tenkém střevě dochází k trávení především pomocí enzymů (výživné látky z jadrného krmiva).
Podáme-li koni nadměrné množství jadrného krmiva, dochází k překročení kapacitního množství tenkého střeva a k poruše využití (vstřebání) látek, které tenké střevo tráví. Část těchto poruch se pak přenáší i do střeva slepého a tlustého. Tak se stává, že část netrávené potravy se přenáší do tlustého střeva (např. zrna ovsa nebo kukuřice) a zůstávají tam ležet. Po čase pak odcházejí nestrávené trusem (zde musíme vyloučit možnost neupraveného chrupu, který tato zrna nerozžvýká). Střevní mikroflóra není podobné případy připravena a zaměřuje se především na vlákninu. Samozřejmě, že nejlepší vlákninu dodáme koním senem. Ale i seno musíme koni dělit na určité dávky (3-4), aby mikroflóra dokázala potravu zpracovat. Když při stlaní hoblinami krmíme seno jedenkrát denně, je to nevhodné, protože kůň seno přijme všechno (i když za delší dobu) a přetěžuje kapacitu tlustého střeva. Množství jadrného krmiva by pro koně 550kg živé váhy nemělo překročit 2kg na jedno krmení (tj.4-6kg/den). A je také třeba pamatovat na to, že např. různé pelety nebo jinak tvarované přídavky v žaludku zvětšují objem. Takže nezapomeňte, některé problémy hřbetu koně můžete nesprávnou výživou nebo jejím dávkováním způsobit sami.
Okamžité výpadky výkonnosti.
Nesprávná výživa má vliv ještě na další reakce organismu. Může to být i okamžitý výpadek nebo snížení výkonnosti nebo některé nepřiměřené až nervózní reakce. Kůň je po předcích zvíře útěkové a pokud je kůň v situaci ve které se necítí dobře, může podle svého reakčního typu reagovat zmatkovitě nebo útěkově.
Jaké jsou některé příčiny těchto neočekávaných reakcí? Organismu koně jsou k dispozici dva zdroje energie. Tzv.krátkodobý, což je krevní glukosa a ve svalech obsažený svalový glykogen. Dlouhodobým zdrojem je pak tělesný tuk a mastné kyseliny vznikající v tlustém střevě. Po odbourání (spotřebování) uhlohydrátových rezerv při převažujícím krmení pouze senem není k dispozici již žádná další energie. Seno jako takové je někdy považováno jezdci skokany a militaristy za „mrtvý balast“, který není nutný krmit, ale opak je pravdou. Seno totiž na sebe váže vodu ( 1kg sena asi 2,5kg vody), která znamená i elektrolyt, který je nutný především v létě při vysoké vnější teplotě při zvýšené ztrátě tekutin pocením při výkonu, který touto ztrátou může být silně ovlivněn. Přiměřeně dostatečné zkrmování sena příznivě podporuje reservoár vody a elektrolytu, zajišťuje využití rovnováhy kyselin, podporuje krevní oběh a ještě dlouho po nakrmení dodává tělu při trávení ve střevě v seně obsažené mastné kyseliny jako průběžného dodavatele energie.
Dále přes seno fungující vodní rezerva umožňuje koni při výkonu chladit vlastní svaly. A všechny tělesné pochody jsou limitovány vodou. Voda je také jediným prostředkem, kterým se tělo koně při pocení ochlazuje.Nedostatek rezervní vody způsobuje zahuštění krve a následně na to ztížené zásobení svalů kyslíkem a ztížené vylučování kyseliny mléčné ze svalů (viz.“černé močení“ neboli myoglobinurie). Naštěstí většinou ještě před fatálním koncem organismus koně řekne ne, protože je interesován ne na vítězství, ale na přežití. A proto zdůrazňuji, že i u těch nejvýkonnějších sportovních koní je minimální množství sena pro den asi 1,3 – 1,8% tělesné váhy koně. A ještě poznatek: Pokud Váš kůň raději než seno žere slámu není to tím, že seno nepotřebuje, ale tím,že pravděpodobně překrmujete jádrem, tj.bílkovinami a kůň při zmíněném pH ve střevě používá automaticky slámu jako tzv. nárazník k vyrovnání střevního prostředí.
Tak si na výživu dávejte pozor, protože za mnoho následků může.
MVDr.P.Sedláček